16. Soḷasamavaggo

(156) 1. Niggahakathā

743. Paro parassa cittaṃ niggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa cittaṃ ‘‘mā rajji’’, ‘‘mā dussi’’, ‘‘mā muyhi’’, ‘‘mā kilissī’’ti niggaṇhātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa cittaṃ niggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa uppanno phasso ‘‘mā nirujjhī’’ti niggaṇhātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa uppannā vedanā…pe… uppannā saññā… uppannā cetanā… uppannaṃ cittaṃ… uppannā saddhā… uppannaṃ vīriyaṃ … uppannā sati… uppanno samādhi…pe… uppannā paññā ‘‘mā nirujjhī’’ti niggaṇhātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ niggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa atthāya rāgaṃ pajahati… dosaṃ pajahati…pe… anottappaṃ pajahatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ niggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa atthāya maggaṃ bhāveti… satipaṭṭhānaṃ bhāveti…pe… bojjhaṅgaṃ bhāvetīti ? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ niggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa atthāya dukkhaṃ parijānāti, samudayaṃ pajahati, nirodhaṃ sacchikaroti, maggaṃ bhāvetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ niggaṇhātīti? Āmantā. Añño aññassa kārako, paraṅkataṃ sukhaṃ dukkhaṃ añño karoti añño paṭisaṃvedetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ niggaṇhātīti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā –

‘‘Attanāva kataṃ pāpaṃ, attanā saṃkilissati;

Attanā akataṃ pāpaṃ, attanāva visujjhati;

Suddhi asuddhi paccattaṃ, nāñño aññaṃ visodhaye’’ti [dha. pa. 165].

Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘paro parassa cittaṃ niggaṇhātī’’ti.

744. Na vattabbaṃ – ‘‘paro parassa cittaṃ niggaṇhātī’’ti? Āmantā. Nanu atthi balappattā, atthi vasībhūtāti? Āmantā. Hañci atthi balappattā, atthi vasībhūtā, tena vata re vattabbe – ‘‘paro parassa cittaṃ niggaṇhātī’’ti.

Niggahakathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(157) 2. Paggahakathā



第十六章
(156) 1. 关于制止的讨论
"他人能制止他人的心吗?" "是的。" "他人能制止他人的心说'不要贪恋'、'不要嗔恨'、'不要愚痴'、'不要污染'吗?" "不能这样说......" "他人能制止他人的心吗?" "是的。" "他人能制止他人已生起的触说'不要灭去'吗?" "不能这样说......" "他人能制止他人已生起的受......已生起的想......已生起的思......已生起的心......已生起的信......已生起的精进......已生起的念......已生起的定......已生起的慧说'不要灭去'吗?" "不能这样说......"
"他人能制止他人的心吗?" "是的。" "他人能为他人断除贪欲......断除嗔恨......断除无惭吗?" "不能这样说......"
"他人能制止他人的心吗?" "是的。" "他人能为他人修道......修念处......修觉支吗?" "不能这样说......"
"他人能制止他人的心吗?" "是的。" "他人能为他人遍知苦、断除集、证悟灭、修习道吗?" "不能这样说......"
"他人能制止他人的心吗?" "是的。" "一人是另一人的作者,苦乐是他人所造,一人造业另一人感受,是这样吗?" "不能这样说......"
"他人能制止他人的心吗?" "是的。" "世尊不是说过:
'恶业由己作,由己而染污;
不作恶由己,由己而清净;
净与不净依自己,他人不能净化他人'吗?"
"确有此经。" "既然如此,就不应该说'他人能制止他人的心'。"
"不应该说'他人能制止他人的心'吗?" "是的。" "难道不是有达到力量者,有得自在者吗?" "是的。" "如果有达到力量者,有得自在者,那么应该说'他人能制止他人的心'。"
关于制止的讨论完毕。
第十六章
(157) 2. 关于激励的讨论

745. Paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa cittaṃ ‘‘mā rajji,’’‘‘mā dussi,’’‘‘mā muyhi,’’‘‘mā kilissī’’ti paggaṇhātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa alobhaṃ kusalamūlaṃ janeti… adosaṃ kusalamūlaṃ janeti… amohaṃ kusalamūlaṃ janeti… saddhaṃ janeti… vīriyaṃ janeti… satiṃ janeti… samādhiṃ janeti… paññaṃ janetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa uppanno phasso ‘‘mā nirujjhī’’ti paggaṇhātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa uppannā vedanā…pe… uppannā paññā ‘‘mā nirujjhī’’ti paggaṇhātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa atthāya rāgaṃ pajahati… dosaṃ pajahati… mohaṃ pajahati…pe… anottappaṃ pajahatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa atthāya maggaṃ bhāveti… satipaṭṭhānaṃ bhāveti…pe… bojjhaṅgaṃ bhāvetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Paro parassa atthāya dukkhaṃ parijānāti…pe… maggaṃ bhāvetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Añño aññassa kārako, paraṅkataṃ sukhaṃ dukkhaṃ añño karoti añño paṭisaṃvedetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paro parassa cittaṃ paggaṇhātīti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘attanāva kataṃ pāpaṃ…pe… nāñño aññaṃ visodhaye’’ti. Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘paro parassa cittaṃ paggaṇhātī’’ti.

746. Na vattabbaṃ – ‘‘paro parassa cittaṃ paggaṇhātī’’ti? Āmantā. Nanu atthi balappattā, atthi vasībhūtāti? Āmantā. Hañci atthi balappattā, atthi vasībhūtā, tena vata re vattabbe – ‘‘paro parassa cittaṃ paggaṇhātī’’ti.

Paggahakathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(158) 3. Sukhānuppadānakathā

747. Paro parassa sukhaṃ anuppadetīti? Āmantā. Paro parassa dukkhaṃ anuppadetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa dukkhaṃ na anuppadetīti? Āmantā. Paro parassa sukhaṃ na anuppadetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa sukhaṃ anuppadetīti? Āmantā. Paro parassa attano sukhaṃ anuppadeti, aññesaṃ sukhaṃ anuppadeti, tassa sukhaṃ anuppadetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paro parassa nevattano, na aññesaṃ, na tassa sukhaṃ anuppadetīti? Āmantā. Hañci paro parassa nevattano, na aññesaṃ, na tassa sukhaṃ anuppadeti, no ca vata re vattabbe – ‘‘paro parassa sukhaṃ anuppadetī’’ti.

Paro parassa sukhaṃ anuppadetīti? Āmantā. Añño aññassa kārako, paraṅkataṃ sukhaṃ dukkhaṃ añño karoti añño paṭisaṃvedetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

748. Na vattabbaṃ – ‘‘paro parassa sukhaṃ anuppadetī’’ti? Āmantā. Nanu āyasmā udāyī etadavoca – ‘‘bahūnaṃ vata no bhagavā dukkhadhammānaṃ apahattā, bahūnaṃ vata no bhagavā sukhadhammānaṃ upahattā, bahūnaṃ vata no bhagavā akusalānaṃ dhammānaṃ apahattā, bahūnaṃ vata no bhagavā kusalānaṃ dhammānaṃ upahattā’’ti [ma. ni. 2.148 laṭukikopame]! Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi paro parassa sukhaṃ anuppadetīti.

Sukhānuppadānakathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(159) 4. Adhigayhamanasikārakathā



"他人能激励他人的心吗?" "是的。" "他人能激励他人的心说'不要贪恋'、'不要嗔恨'、'不要愚痴'、'不要污染'吗?" "不能这样说......" "他人能激励他人的心吗?" "是的。" "他人能生起无贪的善根......生起无嗔的善根......生起无愚的善根......生起信......生起精进......生起念......生起定......生起慧吗?" "不能这样说......" "他人能激励他人的心吗?" "是的。" "他人能制止他人已生起的触说'不要灭去'吗?" "不能这样说......" "他人能制止他人已生起的受......已生起的慧说'不要灭去'吗?" "不能这样说......"
"他人能激励他人的心吗?" "是的。" "他人能为他人断除贪欲......断除嗔恨......断除愚痴......断除无惭吗?" "不能这样说......"
"他人能激励他人的心吗?" "是的。" "他人能为他人修道......修念处......修觉支吗?" "不能这样说......"
"他人能激励他人的心吗?" "是的。" "他人能为他人遍知苦......修习道吗?" "不能这样说......"
"他人能激励他人的心吗?" "是的。" "一人是另一人的作者，苦乐是他人所造，一人造业另一人感受，是这样吗?" "不能这样说......"
"他人能激励他人的心吗?" "是的。" "世尊不是说过——'由自己作的恶，自己染污；由自己不作的恶，自己清净；净与不净依自己，不能由他人净化他人'吗?"
"确有此经。" "既然如此，就不应该说'他人能激励他人的心'。"
"不应该说'他人能激励他人的心'吗?" "是的。" "难道不是有达到力量者，有得自在者吗?" "是的。" "如果有达到力量者，有得自在者，那么应该说'他人能激励他人的心'。"
关于激励的讨论完毕。
第十六章
(158) 3. 关于幸福的激励的讨论
"他人能激励他人的幸福吗?" "是的。" "他人能激励他人的痛苦吗?" "不能这样说......" "他人能激励他人的痛苦吗?" "是的。" "他人能激励他人的幸福吗?" "不能这样说......" "他人能激励他人的幸福，能激励他人的幸福，能激励他人的幸福吗?" "不能这样说......" "如果他人既不能激励他人的幸福，也不能激励他人的幸福，也不能激励他人的幸福，那么就不应该说'他人能激励他人的幸福'。"
"他人能激励他人的幸福吗?" "是的。" "一人是另一人的作者，苦乐是他人所造，一人造业另一人感受，是这样吗?" "不能这样说......"
"不应该说'他人能激励他人的幸福'吗?" "是的。" "难道不是尊者乌达耶曾说过——'确实，世尊没有使众多众生受苦，世尊没有使众多众生得幸福，世尊没有使众多众生造恶，世尊没有使众多众生造善'吗?" "确有此经。" "既然如此，就不应该说他人能激励他人的幸福。"
关于幸福的激励的讨论完毕。
第十六章
(159) 4. 关于心的掌控的讨论

749. Adhigayha manasi karotīti? Āmantā. Tena cittena taṃ cittaṃ pajānātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… tena cittena taṃ cittaṃ pajānātīti? Āmantā . Tena cittena taṃ cittaṃ ‘‘citta’’nti pajānātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… tena cittena taṃ cittaṃ ‘‘citta’’nti pajānātīti? Āmantā. Taṃ cittaṃ tassa cittassa ārammaṇanti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Taṃ cittaṃ tassa cittassa ārammaṇanti? Āmantā. Tena phassena taṃ phassaṃ phusati, tāya vedanāya…pe… tāya saññāya… tāya cetanāya… tena cittena… tena vitakkena… tena vicārena… tāya pītiyā… tāya satiyā… tāya paññāya taṃ paññaṃ pajānātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

750. Atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasikaronto, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasikaronto, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karotīti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasikaronto, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasikaronto, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasikaronto, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karoti, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasikaronto, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karoti, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Āmantā. Tiṇṇaṃ phassānaṃ…pe… tiṇṇaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

751. Anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasikaronto, atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasikaronto, atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karotīti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasikaronto, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasikaronto, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasikaronto, atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karoti, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasikaronto, atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karoti, paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasi karotīti? Āmantā. Tiṇṇaṃ phassānaṃ…pe… tiṇṇaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….



"能掌控心而作意吗?" "是的。" "以那个心了知那个心吗?" "不能这样说......" "以那个心了知那个心吗?" "是的。" "以那个心了知那个心是'心'吗?" "不能这样说......" "以那个心了知那个心是'心'吗?" "是的。" "那个心是那个心的所缘吗?" "不能这样说......"
"那个心是那个心的所缘吗?" "是的。" "以那个触触那个触,以那个受......以那个想......以那个思......以那个心......以那个寻......以那个伺......以那个喜......以那个念......以那个慧了知那个慧吗?" "不能这样说......"
"作意过去为'过去'时,也作意未来为'未来'吗?" "不能这样说......" "作意过去为'过去'时,也作意未来为'未来'吗?" "是的。" "两个触......两个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"作意过去为'过去'时,也作意现在为'现在'吗?" "不能这样说......" "作意过去为'过去'时,也作意现在为'现在'吗?" "是的。" "两个触......两个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"作意过去为'过去'时,也作意未来为'未来',也作意现在为'现在'吗?" "不能这样说......" "作意过去为'过去'时,也作意未来为'未来',也作意现在为'现在'吗?" "是的。" "三个触......三个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"作意未来为'未来'时,也作意过去为'过去'吗?" "不能这样说......" "作意未来为'未来'时,也作意过去为'过去'吗?" "是的。" "两个触......两个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"作意未来为'未来'时,也作意现在为'现在'吗?" "不能这样说......" "作意未来为'未来'时,也作意现在为'现在'吗?" "是的。" "两个触......两个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"作意未来为'未来'时,也作意过去为'过去',也作意现在为'现在'吗?" "不能这样说......" "作意未来为'未来'时,也作意过去为'过去',也作意现在为'现在'吗?" "是的。" "三个触......三个心会同时生起吗?" "不能这样说......"

752. Paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasikaronto , atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasikaronto, atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karotīti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasikaronto, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasikaronto, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karotīti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasikaronto, atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karoti, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… paccuppannaṃ ‘‘paccuppanna’’nti manasikaronto, atītaṃ ‘‘atīta’’nti manasi karoti, anāgataṃ ‘‘anāgata’’nti manasi karotīti? Āmantā. Tiṇṇaṃ phassānaṃ…pe… tiṇṇaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

753. Na vattabbaṃ – ‘‘adhigayha manasi karotī’’ti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā –

‘‘Sabbe saṅkhārā aniccāti, yadā paññāya passati;

Atha nibbindati dukkhe, esa maggo visuddhiyā.

‘‘Sabbe saṅkhārā dukkhāti, yadā paññāya passati;

Atha nibbindati dukkhe, esa maggo visuddhiyā.

‘‘Sabbe dhammā anattāti, yadā paññāya passati;

Atha nibbindati dukkhe, esa maggo visuddhiyā’’ti [dha. pa. 277-279].

Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi adhigayha manasi karotīti.

Adhigayhamanasikārakathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(160) 5. Rūpaṃ hetūtikathā

754. Rūpaṃ hetūti? Āmantā. Alobho hetūti? Na hevaṃ vattabbe…pe… adoso hetu…pe… amoho hetu… lobho hetu… doso hetu… moho hetūti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ hetūti? Āmantā. Sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Hañci anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhi, no ca vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ hetū’’ti.

755. Alobho hetu sārammaṇo, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Rūpaṃ hetu sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… adoso hetu… amoho hetu… lobho hetu… doso hetu… moho hetu sārammaṇo, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Rūpaṃ hetu sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ hetu anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Alobho hetu anārammaṇo, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… rūpaṃ hetu anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā . Adoso hetu… amoho hetu… lobho hetu… doso hetu… moho hetu anārammaṇo, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

756. Na vattabbaṃ – ‘‘rūpaṃ hetū’’ti? Āmantā. Nanu mahābhūtā upādāyarūpānaṃ [upādārūpānaṃ (sī. pī. ka.)] upādāyahetūti? Āmantā. Hañci mahābhūtā upādāyarūpānaṃ upādāyahetu, tena vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ hetū’’ti.

Rūpaṃ hetūtikathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(161) 6. Rūpaṃ sahetukantikathā



"作意现在为'现在'时,也作意过去为'过去'吗?" "不能这样说......" "作意现在为'现在'时,也作意过去为'过去'吗?" "是的。" "两个触......两个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"作意现在为'现在'时,也作意未来为'未来'吗?" "不能这样说......" "作意现在为'现在'时,也作意未来为'未来'吗?" "是的。" "两个触......两个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"作意现在为'现在'时,也作意过去为'过去',也作意未来为'未来'吗?" "不能这样说......" "作意现在为'现在'时,也作意过去为'过去',也作意未来为'未来'吗?" "是的。" "三个触......三个心会同时生起吗?" "不能这样说......"
"不应该说'能掌控心而作意'吗?" "是的。" "世尊不是说过:
'当以慧见一切行无常,
即厌离于苦,此是清净道。
当以慧见一切行是苦,
即厌离于苦,此是清净道。
当以慧见一切法无我,
即厌离于苦,此是清净道。'
吗?" "确有此经。" "既然如此,就应该说能掌控心而作意。"
关于心的掌控的讨论完毕。
第十六章
(160) 5. 关于色是因的讨论
"色是因吗?" "是的。" "无贪是因吗?" "不能这样说......" "无嗔是因......无痴是因......贪是因......嗔是因......痴是因吗?" "不能这样说......"
"色是因吗?" "是的。" "它有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "它无所缘,无转向......无决意,不是吗?" "是的。" "如果它无所缘,无转向......无决意,那么就不应该说'色是因'。"
"无贪是因,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是因,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "无嗔是因......无痴是因......贪是因......嗔是因......痴是因,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是因,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......"
"色是因,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "无贪是因,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......" "色是因,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "无嗔是因......无痴是因......贪是因......嗔是因......痴是因,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......"
"不应该说'色是因'吗?" "是的。" "难道四大种不是所造色的所依因吗?" "是的。" "如果四大种是所造色的所依因,那么就应该说'色是因'。"
关于色是因的讨论完毕。
第十六章
(161) 6. 关于色有因的讨论

757. Rūpaṃ sahetukanti? Āmantā. Alobhahetunāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… adosahetunāti …pe… amohahetunāti…pe… lobhahetunā…pe… dosahetunā…pe… mohahetunāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ sahetukanti? Āmantā. Sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Hañci anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhi, no ca vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ sahetuka’’nti.

758. Alobho sahetuko sārammaṇo, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Rūpaṃ sahetukaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… adoso sahetuko…pe… amoho… saddhā… vīriyaṃ… sati… samādhi… paññā… lobho… doso… moho… māno… diṭṭhi… vicikicchā… thinaṃ… uddhaccaṃ… ahirikaṃ… anottappaṃ sahetukaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Rūpaṃ sahetukaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ sahetukaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Alobho sahetuko anārammaṇo, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… rūpaṃ sahetukaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Adoso sahetuko…pe… anottappaṃ sahetukaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

759. Na vattabbaṃ – ‘‘rūpaṃ sahetuka’’nti? Āmantā. Nanu rūpaṃ sappaccayanti ? Āmantā. Hañci rūpaṃ sappaccayaṃ, tena vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ sahetuka’’nti.

Rūpaṃ sahetukantikathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(162) 7. Rūpaṃ kusalākusalantikathā

760. Rūpaṃ kusalanti? Āmantā. Sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Hañci anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhi, no ca vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ kusala’’nti.

761. Alobho kusalo sārammaṇo, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Rūpaṃ kusalaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Adoso kusalo…pe… amoho kusalo…pe… saddhā… vīriyaṃ… sati… samādhi…pe… paññā kusalā sārammaṇā, atthi tāya āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Rūpaṃ kusalaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ kusalaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Alobho kusalo anārammaṇo, natthi tassa āvaṭṭanā …pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ kusalaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Adoso kusalo…pe… paññā kusalā anārammaṇā, natthi tāya āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

762. Rūpaṃ akusalanti? Āmantā. Sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti ? Āmantā. Hañci anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhi, no ca vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ akusala’’nti…pe….



"色是有因的吗?" "是的。" "是由无贪因吗?" "不能这样说......" "是由无嗔因吗?......是由无痴因吗?......是由贪因吗?......是由嗔因吗?......是由痴因吗?" "不能这样说......"
"色是有因的吗?" "是的。" "它有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "它无所缘,无转向......无决意,不是吗?" "是的。" "如果它无所缘,无转向......无决意,那么就不应该说'色是有因的'。"
"无贪是有因的,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是有因的,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "无嗔是有因的......无痴......信......精进......念......定......慧......贪......嗔......痴......慢......见......疑......昏沉......掉举......无惭......无愧是有因的,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是有因的,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......"
"色是有因的,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "无贪是有因的,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......" "色是有因的,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "无嗔是有因的......无愧是有因的,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......"
"不应该说'色是有因的'吗?" "是的。" "难道色不是有缘的吗?" "是的。" "如果色是有缘的,那么就应该说'色是有因的'。"
关于色有因的讨论完毕。
第十六章
(162) 7. 关于色是善或不善的讨论
"色是善的吗?" "是的。" "它有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "它无所缘,无转向......无决意,不是吗?" "是的。" "如果它无所缘,无转向......无决意,那么就不应该说'色是善的'。"
"无贪是善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......"
"无嗔是善的......无痴是善的......信......精进......念......定......慧是善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......"
"色是善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "无贪是善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......"
"色是善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "无嗔是善的......慧是善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......"
"色是不善的吗?" "是的。" "它有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "它无所缘,无转向......无决意,不是吗?" "是的。" "如果它无所缘,无转向......无决意,那么就不应该说'色是不善的'......"

763. Lobho akusalo sārammaṇo, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā . Rūpaṃ akusalaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… doso… moho… māno…pe… anottappaṃ akusalaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti ? Āmantā. Rūpaṃ akusalaṃ sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ akusalaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Lobho akusalo anārammaṇo, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… rūpaṃ akusalaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Doso… moho…pe… anottappaṃ akusalaṃ anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

764. Na vattabbaṃ – ‘‘rūpaṃ kusalampi akusalampī’’ti? Āmantā. Nanu kāyakammaṃ vacīkammaṃ kusalampi akusalampīti? Āmantā. Hañci kāyakammaṃ vacīkammaṃ kusalampi akusalampi, tena vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ kusalampi akusalampī’’ti.

Rūpaṃ kusalākusalantikathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(163) 8. Rūpaṃ vipākotikathā

765. Rūpaṃ vipākoti? Āmantā. Rūpaṃ sukhavedaniyaṃ dukkhavedaniyaṃ adukkhamasukhavedaniyaṃ , sukhāya vedanāya sampayuttaṃ, dukkhāya vedanāya sampayuttaṃ, adukkhamasukhāya vedanāya sampayuttaṃ, phassena sampayuttaṃ…pe… cittena sampayuttaṃ, sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu na sukhavedaniyaṃ na dukkhavedaniyaṃ…pe… anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Hañci na sukhavedaniyaṃ na dukkhavedaniyaṃ…pe… anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhi, no ca vata re vattabbe – ‘‘rūpaṃ vipāko’’ti.

766. Phasso vipāko, phasso sukhavedaniyo dukkhavedaniyo…pe… sārammaṇo , atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Rūpaṃ vipāko, rūpaṃ sukhavedaniyaṃ dukkhavedaniyaṃ…pe… sārammaṇaṃ, atthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpaṃ vipāko , rūpaṃ na sukhavedaniyaṃ na dukkhavedaniyaṃ…pe… anārammaṇaṃ, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Āmantā. Phasso vipāko, phasso na sukhavedaniyo na dukkhavedaniyo…pe… anārammaṇo, natthi tassa āvaṭṭanā…pe… paṇidhīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

767. Na vattabbaṃ – ‘‘rūpaṃ vipāko’’ti? Āmantā. Nanu kammassa katattā uppannā cittacetasikā dhammā vipākoti? Āmantā. Hañci kammassa katattā uppannā cittacetasikā dhammā vipāko, tena vata re vattabbe – ‘‘kammassa katattā uppannaṃ rūpaṃ vipāko’’ti.

Rūpaṃ vipākotikathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(164) 9. Rūpaṃ rūpāvacarārūpāvacarantikathā



"贪是不善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是不善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "嗔......痴......慢......无愧是不善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是不善的,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......"
"色是不善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "贪是不善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......" "色是不善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "嗔......痴......无愧是不善的,无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......"
"不应该说'色既是善的也是不善的'吗?" "是的。" "难道身业语业不是既善又不善吗?" "是的。" "如果身业语业既善又不善,那么就应该说'色既是善的也是不善的'。"
关于色是善或不善的讨论完毕。
第十六章
(163) 8. 关于色是果报的讨论
"色是果报吗?" "是的。" "色是乐受的、苦受的、不苦不乐受的,与乐受相应、与苦受相应、与不苦不乐受相应,与触相应......与心相应,有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......" "它不是乐受的、不是苦受的......无所缘,无转向......无决意,不是吗?" "是的。" "如果它不是乐受的、不是苦受的......无所缘,无转向......无决意,那么就不应该说'色是果报'。"
"触是果报,触是乐受的、苦受的......有所缘,有转向......有决意吗?" "是的。" "色是果报,色是乐受的、苦受的......有所缘,有转向......有决意吗?" "不能这样说......"
"色是果报,色不是乐受的、不是苦受的......无所缘,无转向......无决意吗?" "是的。" "触是果报,触不是乐受的、不是苦受的......无所缘,无转向......无决意吗?" "不能这样说......"
"不应该说'色是果报'吗?" "是的。" "难道由于业的造作而生起的心心所法不是果报吗?" "是的。" "如果由于业的造作而生起的心心所法是果报,那么就应该说'由于业的造作而生起的色是果报'。"
关于色是果报的讨论完毕。
第十六章
(164) 9. 关于色是色界或无色界的讨论

768. Atthi rūpaṃ rūpāvacaranti? Āmantā. Samāpattesiyaṃ upapattesiyaṃ diṭṭhadhammasukhavihāraṃ, samāpattesiyena cittena upapattesiyena cittena diṭṭhadhammasukhavihārena cittena sahagataṃ sahajātaṃ saṃsaṭṭhaṃ sampayuttaṃ ekuppādaṃ ekanirodhaṃ ekavatthukaṃ ekārammaṇanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu na samāpattesiyaṃ na upapattesiyaṃ na diṭṭhadhammasukhavihāraṃ, na samāpattesiyena cittena na upapattesiyena cittena na diṭṭhadhammasukhavihārena cittena sahagataṃ sahajātaṃ saṃsaṭṭhaṃ sampayuttaṃ ekuppādaṃ ekanirodhaṃ ekavatthukaṃ ekārammaṇanti? Āmantā. Hañci na samāpattesiyaṃ na upapattesiyaṃ na diṭṭhadhammasukhavihāraṃ, na samāpattesiyena cittena…pe… ekārammaṇaṃ, no ca vata re vattabbe – ‘‘atthi rūpaṃ rūpāvacara’’nti.

769. Atthi rūpaṃ arūpāvacaranti? Āmantā. Samāpattesiyaṃ upapattesiyaṃ diṭṭhadhammasukhavihāraṃ, samāpattesiyena cittena upapattesiyena cittena diṭṭhadhammasukhavihārena cittena sahagataṃ sahajātaṃ saṃsaṭṭhaṃ sampayuttaṃ ekuppādaṃ ekanirodhaṃ ekavatthukaṃ ekārammaṇanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu na samāpattesiyaṃ na upapattesiyaṃ na diṭṭhadhammasukhavihāraṃ, na samāpattesiyena cittena …pe… ekārammaṇanti? Āmantā. Hañci na samāpattesiyaṃ na upapattesiyaṃ…pe… ekavatthukaṃ ekārammaṇaṃ, no ca vata re vattabbe – ‘‘atthi rūpaṃ arūpāvacara’’nti.

770. Na vattabbaṃ – ‘‘atthi rūpaṃ rūpāvacaraṃ, atthi rūpaṃ arūpāvacara’’nti? Āmantā. Nanu kāmāvacarakammassa katattā rūpaṃ kāmāvacaranti? Āmantā. Hañci kāmāvacarakammassa katattā rūpaṃ kāmāvacaraṃ , tena vata re vattabbe – ‘‘rūpāvacarakammassa katattā rūpaṃ rūpāvacaraṃ, arūpāvacarakammassa katattā rūpaṃ arūpāvacara’’nti.

Rūpaṃ rūpāvacarārūpāvacarantikathā niṭṭhitā.

16. Soḷasamavaggo

(165) 10. Rūpārūpadhātupariyāpannakathā

771. Rūparāgo rūpadhātupariyāpannoti? Āmantā. Samāpattesiyo upapattesiyo diṭṭhadhammasukhavihāro, samāpattesiyena cittena upapattesiyena cittena diṭṭhadhammasukhavihārena cittena sahagato sahajāto saṃsaṭṭho sampayutto ekuppādo ekanirodho ekavatthuko ekārammaṇoti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu na samāpattesiyo na upapattesiyo na diṭṭhadhammasukhavihāro, na samāpattesiyena cittena…pe… ekavatthuko ekārammaṇoti? Āmantā. Hañci na samāpattesiyo na upapattesiyo na diṭṭhadhammasukhavihāro, na samāpattesiyena cittena…pe… ekavatthuko ekārammaṇo, no ca vata re vattabbe – ‘‘rūparāgo rūpadhātupariyāpanno’’ti.

772. Rūparāgo rūpadhātupariyāpannoti? Āmantā. Saddarāgo saddadhātupariyāpannoti? Na hevaṃ vattabbe …pe… rūparāgo rūpadhātupariyāpannoti? Āmantā. Gandharāgo…pe… rasarāgo…pe… phoṭṭhabbarāgo phoṭṭhabbadhātupariyāpannoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Saddarāgo na vattabbaṃ – ‘‘saddadhātupariyāpanno’’ti? Āmantā. Rūparāgo na vattabbaṃ – ‘‘rūpadhātupariyāpanno’’ti? Na hevaṃ vattabbe…pe… gandharāgo…pe… rasarāgo…pe… phoṭṭhabbarāgo na vattabbaṃ – ‘‘phoṭṭhabbadhātupariyāpanno’’ti? Āmantā . Rūparāgo na vattabbaṃ – ‘‘rūpadhātupariyāpanno’’ti? Na hevaṃ vattabbe…pe….



"有色是色界的吗?" "是的。" "在定中、在生起中、在见法的快乐住处中, 由定心、由生起心、与见法的快乐住处的心相应、相伴、相聚、相连、同一生起、同一灭尽、同一所依、同一所缘的状态吗?" "不能这样说......" "难道没有定中、没有生起中、没有见法的快乐住处, 没有由定心、由生起心、与见法的快乐住处的心相应、相伴、相聚、相连、同一生起、同一灭尽、同一所依、同一所缘吗?" "是的。" "如果没有定中、没有生起中、没有见法的快乐住处, 没有由定心……同一所缘, 那么就不应该说‘有色是色界’。"
"有色是无色界的吗?" "是的。" "在定中、在生起中、在见法的快乐住处中, 由定心、由生起心、与见法的快乐住处的心相应、相伴、相聚、相连、同一生起、同一灭尽、同一所依、同一所缘的状态吗?" "不能这样说......" "难道没有定中、没有生起中、没有见法的快乐住处, 没有由定心、由生起心……同一所缘吗?" "是的。" "如果没有定中、没有生起中……同一所缘, 那么就不应该说‘有色是无色界’。"
"不应该说‘有色是色界, 有色是无色界’吗?" "是的。" "难道由于欲界的业而生起的色是欲界的吗?" "是的。" "如果由于欲界的业而生起的色是欲界, 那么就应该说‘由于欲界的业而生起的色是色界, 由于无色界的业而生起的色是无色界’。"
关于色是色界或无色界的讨论完毕。
第十六章
(165) 10. 关于色与色界的讨论
"色的贪欲是色界的涵盖吗?" "是的。" "在定中、在生起中、在见法的快乐住处中, 由定心、由生起心、与见法的快乐住处的心相应、相伴、相聚、相连、同一生起、同一灭尽、同一所依、同一所缘的状态吗?" "不能这样说......" "难道没有定中、没有生起中、没有见法的快乐住处, 没有由定心……同一所依、同一所缘吗?" "是的。" "如果没有定中、没有生起中、没有见法的快乐住处, 没有由定心……同一所依、同一所缘, 那么就不应该说‘色的贪欲是色界的涵盖’。"
"色的贪欲是色界的涵盖吗?" "是的。" "声音的贪欲是声界的涵盖吗?" "不能这样说......" "色的贪欲是色界的涵盖吗?" "是的。" "香的贪欲……味的贪欲……触的贪欲是触界的涵盖吗?" "不能这样说......"
"声音的贪欲不应该说是‘声界的涵盖’吗?" "是的。" "色的贪欲不应该说是‘色界的涵盖’吗?" "不能这样说......" "香的贪欲……味的贪欲……触的贪欲不应该说是‘触界的涵盖’吗?" "是的。" "色的贪欲不应该说是‘色界的涵盖’吗?" "不能这样说......"

773. Arūparāgo arūpadhātupariyāpannoti? Āmantā. Arūparāgo na vattabbaṃ – ‘‘arūpadhātupariyāpanno’’ti? Na hevaṃ vattabbe…pe… arūparāgo arūpadhātupariyāpannoti? Āmantā. Samāpattesiyo upapattesiyo diṭṭhadhammasukhavihāro, samāpattesiyena cittena upapattesiyena cittena diṭṭhadhammasukhavihārena cittena sahagato sahajāto saṃsaṭṭho sampayutto ekuppādo ekanirodho ekavatthuko ekārammaṇoti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu na samāpattesiyo na upapattesiyo na diṭṭhadhammasukhavihāro, na samāpattesiyena cittena…pe… ekavatthuko ekārammaṇoti? Āmantā. Hañci na samāpattesiyo na upapattesiyo na diṭṭhadhammasukhavihāro, na samāpattesiyena cittena na upapattesiyena cittena na diṭṭhadhammasukhavihārena cittena sahagato sahajāto saṃsaṭṭho sampayutto ekuppādo ekanirodho ekavatthuko ekārammaṇo, no ca vata re vattabbe – ‘‘arūparāgo arūpadhātupariyāpanno’’ti.

774. Arūparāgo arūpadhātupariyāpannoti? Āmantā. Saddarāgo saddadhātupariyāpannoti ? Na hevaṃ vattabbe…pe… arūparāgo arūpadhātupariyāpannoti? Āmantā. Gandharāgo…pe… rasarāgo…pe… phoṭṭhabbarāgo phoṭṭhabbadhātupariyāpannoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Saddarāgo na vattabbaṃ – ‘‘saddadhātupariyāpanno’’ti? Āmantā. Arūparāgo na vattabbaṃ – ‘‘arūpadhātupariyāpanno’’ti? Na hevaṃ vattabbe…pe… gandharāgo…pe… rasarāgo…pe… phoṭṭhabbarāgo na vattabbaṃ – ‘‘phoṭṭhabbadhātupariyāpanno’’ti? Āmantā. Arūparāgo na vattabbaṃ – ‘‘arūpadhātupariyāpanno’’ti? Na hevaṃ vattabbe…pe….



"无色的贪欲是无色界的涵盖吗?" "是的。" "无色的贪欲不应该说是‘无色界的涵盖’吗?" "不能这样说......" "无色的贪欲是无色界的涵盖吗?" "是的。" "在定中、在生起中、在见法的快乐住处中, 由定心、由生起心、与见法的快乐住处的心相应、相伴、相聚、相连、同一生起、同一灭尽、同一所依、同一所缘的状态吗?" "不能这样说......" "难道没有定中、没有生起中、没有见法的快乐住处, 没有由定心、由生起心、与见法的快乐住处的心相应、相伴、相聚、相连、同一生起、同一灭尽、同一所依、同一所缘吗?" "是的。" "如果没有定中、没有生起中、没有见法的快乐住处, 没有由定心、由生起心、与见法的快乐住处的心相应、相伴、相聚、相连、同一生起、同一灭尽、同一所依、同一所缘, 那么就不应该说‘无色的贪欲是无色界的涵盖’。"
"无色的贪欲是无色界的涵盖吗?" "是的。" "声音的贪欲是声界的涵盖吗?" "不能这样说......" "无色的贪欲是无色界的涵盖吗?" "是的。" "香的贪欲……味的贪欲……触的贪欲是触界的涵盖吗?" "不能这样说......"
"声音的贪欲不应该说是‘声界的涵盖’吗?" "是的。" "无色的贪欲不应该说是‘无色界的涵盖’吗?" "不能这样说......" "香的贪欲……味的贪欲……触的贪欲不应该说是‘触界的涵盖’吗?" "是的。" "无色的贪欲不应该说是‘无色界的涵盖’吗?" "不能这样说......"

775. Na vattabbaṃ – ‘‘rūparāgo rūpadhātupariyāpanno, arūparāgo arūpadhātupariyāpanno’’ti? Āmantā. Nanu kāmarāgo kāmadhātupariyāpannoti ? Āmantā. Hañci kāmarāgo kāmadhātupariyāpanno, tena vata re vattabbe – ‘‘rūparāgo rūpadhātupariyāpanno, arūparāgo arūpadhātupariyāpanno’’ti.

Rūparāgo rūpadhātupariyāpanno arūparāgo arūpadhātupariyāpannotikathā niṭṭhitā.

Rūpārūpadhātupariyāpannakathā niṭṭhitā.

Soḷasamavaggo.

Tassuddānaṃ –

Cittaniggaho, cittapaggaho, sukhānuppadānaṃ, adhigayha manasikāro, rūpaṃ hetu, rūpaṃ sahetukaṃ, rūpaṃ kusalampi akusalampi, rūpaṃ vipāko, atthi rūpaṃ rūpāvacaraṃ atthi rūpaṃ arūpāvacaraṃ, sabbe kilesā kāmadhātupariyāpannāti.

"不应该说'色的贪欲是色界的涵盖,无色的贪欲是无色界的涵盖'吗?" "是的。" "难道欲贪不是欲界的涵盖吗?" "是的。" "如果欲贪是欲界的涵盖,那么就应该说'色的贪欲是色界的涵盖,无色的贪欲是无色界的涵盖'。"
关于色的贪欲是色界的涵盖,无色的贪欲是无色界的涵盖的讨论完毕。
关于色与无色界的涵盖的讨论完毕。
第十六章完。
其摘要如下:
心的抑制、心的提升、乐的生起、掌控而作意、色是因、色是有因的、色既是善又是不善、色是果报、有色是色界有色是无色界、一切烦恼是欲界的涵盖。

